Praha, 1. června 2017 – 56 % občanů ČR stále neví, že se případným zamlčením závazku po splatnosti může dopustit úvěrového podvodu. Vyplývá to z výsledků exkluzivního výzkumu agentury IPSOS pro sdružení SOLUS. Alarmující je také fakt, že by při žádosti o úvěr zamlčelo 40 % dospělých občanů ČR případný dluh po splatnosti u jiné firmy. Z této části populace neví o případném riziku spáchání úvěrového podvodu dokonce 89 % dotázaných.

Výsledky výzkumu jsou prakticky totožné se závěry, které vyplynuly z výzkumu agentury STEM/MARK pro SOLUS na konci roku 2015. Ukazují, jak důležité je pro firmy prověřovat platební morálku klienta v registrech klientských informací, a jak velký přínos má zákon o spotřebitelském úvěru, podle kterého musí úvěrové firmy od 1. prosince 2016 klientovu schopnost splácet dostatečně odborně prověřit.

„Spotřebitelsky odpovědné firmy se při posuzování schopnosti klienta dostát smluvním závazkům nemohou bohužel spoléhat výlučně na informace, které jim poskytne. Pro kompletní posouzení klientova finančního zdraví a platební morálky firmy potřebují komplexní pohled na klienta. Jestliže má průměrný občan více než desítku různých smluv s bankami, telekomunikačními firmami, distributory energií a jinými firmami, je bez fungujícího registru klientských informací takřka nemožné dostát požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru a bonitu klienta dostatečně prověřit,“ uvádí Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.

Výsledky výzkumu ukazují na dlouhodobě nedostatečnou finanční a právní výchovu nejmladších klientů. Nejvíce dotázaných, kteří neví, že se zamlčením dluhů dopouští trestného činu, spadá do věkové kategorie 27 až 35 let (61,5 % dotázaných).

Do prodlení s úhradou splátek půjčky, faktury za energie v domácnosti či za mobilní telefon se podle výzkumu dostalo 35,8 % dotázaných respondentů. Nejhorší výsledky opět zaznamenal výzkum ve věkové kategorii 27 až 35 let (45,3 % dotázaných). Zatímco u vysokoškolsky vzdělaných respondentů se podobná nepříjemnost přihodila jen 27,6 % respondentů, u těch se základním vzděláním to bylo ve 42,1 % případů.

Dlouhodobě příznivé je vnímání registrů klientských informací. 93,3 % dotazovaných nevadí, když se společnost, u které žádají o půjčku či jinou službu s odloženou splatností, informuje o jejich platební morálce v registru klientských informací. 94,5 % respondentů také uvádí, že by v tomto případě ocenili informaci o tom, že mají u jiné společnosti zapojené do činnosti registru jakékoli závazky po splatnosti, aby si mohli dát své věci do pořádku. „Jednou z rolí klientských registrů je také nabídnout spotřebitelům co nejrychlejší a nejpohodlnější přístup k evidovaným informacím. Proto neustále vylepšujeme a zjednodušujeme způsoby, jak tyto informace spotřebitelům předat. V současnosti tak od nás mohou získat výpis údajů formou SMS zprávy, v nejbližší době představíme i nové unikátní řešení ve formě jednorázových přístupů,“ doplnil Jan Stopka.

Ke konci března evidovalo sdružení SOLUS ve svém negativním registru dluh po splatnosti u 7,41 % dospělých obyvatel ČR. Závazky těchto občanů dosáhly úhrnem 50 miliard korun. Do činnosti sdružení je zapojeno 54 členských společností, které poskytují služby v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření (15 společností), nebankovních půjček (21), telekomunikačních služeb (11), distribuce energií (4), P2P půjček (3) a v oblasti obchodu (2).