Pojem „politicky exponovaná osoba“ nezná 68 % dospělých, čestná prohlášení klientů jsou pro firmy rizikem

Společnost pro informační databáze (SID) oslovila několik desítek společností, které mají povinnost prověřovat u klientů, zda jsou politicky exponovanou osobou nebo nejsou na tzv. sankčních seznamech. Podle zpracované statistiky spoléhá 81 % společností při identifikaci politicky exponovaných osob na čestné prohlášení klienta při uzavření smlouvy. Jak ovšem vyplývá z výzkumu agentury IPSOS pro SID, pouze necelá třetina občanů ví, co to politicky exponovaná osoba je. A pouze čtvrtina identifikovaných spotřebitelů, kteří jsou ve skutečnosti politicky exponovanou osobou, by to v dotazníku pro klienty správně uvedla.

Povinnost ověřit, zda klient není tzv. politicky exponovanou osobu, mají kromě finančních institucí například i poskytovatelé leasingu, prodejci ojetých automobilů, realitní kanceláře či daňoví poradci. V rámci opatření vyplývajících ze zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu mají společnosti povinnost prověřit i sankční seznamy. Maximální sankce až 130 milionů korun může být pro řadu společností likvidační.

„Kromě zpracování dat pro zavedené registry SOLUS nabízí naše společnost také Konsolidovaný seznam exponovaných osob. Z praxe však víme, že podnikatelé odbývají často tuto povinnost čestným prohlášením klienta. Ten však často ani neví, že politicky exponovanou osobou je i v případě, že v určité funkci je jeho příbuzný či blízký obchodní partner,“ uvedl Ján Hurný, výkonný ředitel Společnosti pro informační databáze.

To dokládají i výsledky ankety mezi vybranými realitními kancelářemi, prodejci automobilů a nebankovními finančními institucemi. Prověření případné politické expozice či zápisu na sankční seznamy neřeší vůbec 6 % z desítek dotázaných společností. Celých 81 % pak spoléhá pouze na čestné prohlášení klienta, který podle výzkumu IPSOS často neví, co podepisuje. Jen 13 % společností aktivně používá některý z dostupných nástrojů nebo služby specializovaných dodavatelů v této oblasti.

V případě plnění povinností podnikatele vyplývajících ze zákona proti praní špinavých peněz nemusí být sběr čestných prohlášení od klientů dostatečnou formou pro splnění povinností podnikatele. To dokládají i závěry výzkumu znalosti pojmu „politicky exponovaná osoba“ mezi spotřebiteli. Podle výzkumu agentury IPSOS pro SID nezná 68 % dotázaných občanů vůbec definici pojmu politicky exponované osoby, při podpisu čestného prohlášení tak fakticky nevědí, co podepisují.

To dokládají i výsledky ankety mezi vybranými realitními kancelářemi, prodejci automobilů a nebankovními finančními institucemi. Prověření případné politické expozice či zápisu na sankční seznamy neřeší vůbec 6 % z desítek dotázaných společností. Celých 81 % pak spoléhá pouze na čestné prohlášení klienta, který podle výzkumu IPSOS často neví, co podepisuje. Jen 13 % společností aktivně používá některý z dostupných nástrojů nebo služby specializovaných dodavatelů v této oblasti.

V případě plnění povinností podnikatele vyplývajících ze zákona proti praní špinavých peněz nemusí být sběr čestných prohlášení od klientů dostatečnou formou pro splnění povinností podnikatele. To dokládají i závěry výzkumu znalosti pojmu „politicky exponovaná osoba“ mezi spotřebiteli. Podle výzkumu agentury IPSOS pro SID nezná 68 % dotázaných občanů vůbec definici pojmu politicky exponované osoby, při podpisu čestného prohlášení tak fakticky nevědí, co podepisují.

 

Z více než tisícovky spotřebitelů uvedlo při předložení definice politicky exponované osoby necelých 9 % dotázaných, že má takovou osobu mezi svými příbuznými či blízkými osobami. Pouze 40 % těchto spotřebitelů však dříve správně dokázalo formulovat definici politicky exponované osoby. Pouze čtvrtina (24,7 %) by pak správně při vyplňování dotazníků či čestného prohlášení uvedla, že je také politicky exponovanou osobou.

„Čestná prohlášení v oblasti opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu jsou přežitá. Dnešní technologie umožňují rychle a průkazně prověřit klienta a vyhnout se tak případným přísným sankcím. Bohužel povědomí v této oblasti mezi podnikateli je velmi malé,“ doplnil Ján Hurný.

Při využití některého z nástrojů, jako je ten od Společnosti pro informační databáze, mohou podnikatelé v reálném čase prověřit klienta hned v řadě seznamů najednou. Běžně používají kontrolu Sankčního seznamu EU, Sankčního seznamu fyzických osob dle nařízení vlády ČR, Sankční seznam OSN a americký OFAC. „Problém ale není dnes prověřovat i jiné seznamy, jako je britský HM Treasury, kanadský OSFI nebo australský DFAT,“ uzavírá Hurný.


Více o nás…

Společnost pro informační databáze (SID) je specialistou na profesionální, rychlé a bezpečné zpracování dat. Mezi nejvýznamnější aktivity SID patří od roku 2000 zpracování registrů pro sdružení SOLUS. Pro mobilní operátory provozuje SID oblíbený nástroj TelcoScore, který umožňuje posoudit sofistikovaně bonitu zejména u klientů, kde tak nelze učinit na základě transakční historie nebo zápisů v tradičních registrech klientských informací.

SID pomáhá desítkám klientů vytěžit a následně bezpečně a spolehlivě zpracovat data. Akcionáři společnosti jsou silné a renomované společnosti z oblasti finančních služeb a oboru zpracování dat. Více na www.sid.cz.

V případě zájmu o další informace kontaktujte:
Miroslav Beneš
Telefon: +420 603 174 347
E-mail: miroslav.benes@benesgroup.cz