Praha, 12. ledna 2017 – Podíl občanů s dluhem po splatnosti zapsaných v registru fyzických osob SOLUS klesl ke konci roku 2016 na 7,44 % (oproti 8,09 % ke konci roku 2015). Tento podíl se snižuje ve všech krajích České republiky: v Libereckém kraji se dostal na konci roku pod desetiprocentní hranici (9,93 %), ve Zlínském kraji a na Vysočině dokonce pod hranici pěti procent.

„České ekonomice se daří, máme rekordně nízkou nezaměstnanost, lidé chtějí čerpat nové půjčky či služby u členů sdružení SOLUS a dávají si proto do pořádku své historické závazky po splatnosti. To jsou hlavní důvody historicky nejlepšího zlepšení statistik, které sdružení SOLUS dlouhodobě sleduje,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.

Počet občanů s aktivním dluhem po splatnosti zapsaným v Registru fyzických osob SOLUS klesá ve všech krajích ČR již několik čtvrtletí v řadě. Významné zlepšení přitom vykazují i kraje, kde je situace dlouhodobě špatná a SOLUS v nich eviduje dluh po splatnosti u deseti či více dospělých občanů ze sta: v Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Moravskoslezském kraji.

 

Podíl počtu osob se závazkem po splatnosti v negativním registru SOLUS na celkovém počtu obyvatel ve věku 18 let a více v jednotlivých krajích.

 

 

Díky lepší platební morálce také výrazně klesla částka po splatnosti, kterou sdružení SOLUS v Registru fyzických osob eviduje – z 52,7 miliardy Kč ke konci roku 2015 na 50,5 miliardy Kč ke konci roku 2016. Záznam o aktivním dluhu má v tomto registru aktuálně řádově 650 tisíc osob.

Sdružení SOLUS provozuje registry klientských informací v souladu s požadavky zákona o ochraně spotřebitele, který byl novelizován na konci roku 2015, a který významně přispívá k efektivní ochraně spotřebitelů před jejich nezodpovědným zadlužováním v okamžiku, kdy již nesplácí své aktuální závazky a k tomu, aby se ze svých dluhů po splatnosti snáze dostali. Zákon stanovuje jasná pravidla, za kterých lze shromažďovat v registru klientských informací údaje o spotřebiteli i bez jeho souhlasu. Hlavními parametry pro zařazení občana do negativního

Registru fyzických osob jsou:

• Zápis do Registru FO provede členská společnost zpravidla po neuhrazení tří po sobě jdoucích splátek (u telekomunikačních operátorů při prodlení trvajícím minimálně tři měsíce od data splatnosti faktury). Výjimky tvoří začátek smluvního vztahu, kde lze dlužníka zařadit do registrů SOLUS již po dvou neuhrazených splátkách, na konci smluvního vztahu, kdy je dlouhodobě neuhrazena jedna poslední splátka, a v situaci, kdy věřitel v důsledku prodlení dlužníka odstoupil od smlouvy či zesplatnil úvěr.
• U žádného z výše uvedených kritérií však není doba prodlení kratší než 30 dní, byť zákon umožňuje zařadit dlužníka do negativního registru hned poté, co byl na svůj dluh po splatnosti upozorněn. Členové sdružení SOLUS tak dávají dlužníkům dostatečný prostor pro to, aby na upozornění o dluhu po splatnosti mohli reagovat, své závazky po splatnosti uhradit, a tím se vyhnout zařazení do registru.
• Výše neuhrazeného závazku musí dosáhnout minimálně 500 Kč, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé nebudou do negativního registru zařazováni kvůli drobným dluhům v řádu jednotek či desítek korun.
• Po uhrazení závazku po splatnosti je informace o úhradě dluhu v registru vedena jeden rok (u záznamů pocházejících z oblasti telekomunikačních služeb, distribuce elektrické energie nebo plynu) nebo tři roky (u záznamů pocházejících z finančních služeb: např. spotřebitelského úvěru, hypotéky apod.). I v tomto ohledu (výmaz 1 rok od úhrady dluhu) jsou pravidla Registru fyzických osob SOLUS mírnější, než umožňuje novelizovaný zákon.