Praha, 17. ledna 2019 – Ke konci roku 2018 bylo v registru fyzických osob SOLUS zapsáno 620 tisíc dospělých občanů České republiky s nesplaceným závazkem po splatnosti. Je to o takřka 15 tisíc občanů méně, než na konci roku 2017. Vývoj v registrech SOLUS koresponduje také s počtem vyhlášených osobních bankrotů – těch na sebe prohlásili spotřebitelé vloni nejméně od roku 2012. K historicky nejlepší platební morálce Čechů přispěly změny v legislativě a odpovědný přístup členů sdružení SOLUS.

Ke konci roku 2018 evidovalo sdružení SOLUS ve svém Registru fyzických osob 7,14 % dospělých občanů ČR s neuhrazeným závazkem po splatnosti u některého ze svých členů (na konci roku 2017 to bylo 7,32 %). Celková dlužná částka po splatnosti v Registru FO činila 49,5 mld. Kč (oproti 50,6 mld. Kč ke konci roku 2017).

Efektivní prevence v podobě důkladného prověření platební morálky ještě před vlastním poskytnutím úvěru či služby klientovi pomáhá lépe chránit spotřebitele a omezuje negativní dopady ze vzniku závazků po splatnosti jak na straně dlužníků, tak na straně věřitelů. Díky změnám legislativy v oblasti úvěrování a ochrany spotřebitele se proto daří omezovat negativní jevy spojené s nezvládnutím úhrady svých závazků – ať již v podobě zápisu do negativního registru SOLUS, tak v krajním případě i vyhlášení osobního bankrotu nebo provedení exekuce.

„Fungující registry klientských informací a nová legislativa, která vyžaduje odborné prověření schopnosti dostát svým smluvním závazkům, vytvářejí velmi dobré podmínky pro zlepšení celkové platební morálky spotřebitelů v Česku. Aktuálně se podle zkušeností SOLUS do potíží s plněním svých smluvních závazků dostanou přibližně 2 % nových klientů, což je nejméně od historie samostatného českého státu,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.

Závazek po splatnosti zapsaný v Registru fyzických osob SOLUS nebo jeho část uhradilo v roce 2018 více než 252 tisíc osob. Celková suma uhrazených závazků po splatnosti v registru Fyzických osob SOLUS přesáhla 5 miliard Kč.

Pozitivní vývoj zaznamenalo sdružení SOLUS ve všech regionech ČR, i když se v jednotlivých krajích počet osob zapsaných v negativním registru SOLUS významně liší. Zatímco v dlouhodobě nejproblémovějších krajích má zapsaný závazek po splatnosti více než 10 občanů ze sta (v Ústeckém kraji 13,64 % dospělých občanů kraje, v Karlovarském 11,9 %), v nejlepších krajích je situace o polovinu lepší (ve Zlínském kraji 4,63 %, na Vysočině 4,78 %).

 

Podíl počtu osob se závazkem po splatnosti v negativním registru SOLUS na celkovém počtu obyvatel ve věku 18 let a více v jednotlivých krajích.

 

 

Do Registru fyzických osob SOLUS mohou nahlížet pouze členské společnosti Sdružení, a to pouze v případě, že mají zákonem daný důvod. Tím je zejména snaha o prověření bonity a úvěrové historie klienta předtím, než mu umožní čerpat novou službu s odloženou splatností. Pravidla jsou tak mnohem přísnější, než například v případě Centrální evidence exekucí.