Počet osob se závazky po splatnosti v negativním registru SOLUS klesl, potíže s úhradou splatných závazků mělo ke konci 2. čtvrtletí 7,89 % dospělých obyvatel ČR

Praha, 30. července 2012 – Podíl počtu osob se závazkem po splatnosti v negativním registru SOLUS na celkovém počtu obyvatel ČR ve věku 18 let a více po delší době klesl. K 30.6.2012 evidovalo sdružení SOLUS závazky po splatnosti u 7,89 % všech dospělých obyvatel ČR (oproti 7,97 % ke konci 1. čtvrtletí 2012). Zlepšení situace v této oblasti zaznamenalo sdružení SOLUS v 8 krajích České republiky.

„Pozitivní obrat naznačovala již data z 1. čtvrtletí letošního roku, kdy nárůst počtu osob v prodlení s úhradou splatných závazků v rámci celé ČR znatelně zpomalil, a ve dvou krajích došlo k poklesu. Jsem osobně velmi rád, že tento pozitivní trend byl nejen potvrzen, ale že došlo k poklesu celkem již u osmi krajů. Stále jsou však v České republice kraje, kde bohužel dochází k dalšímu zhoršení situace. Pro někoho může být překvapující, že ke zhoršení došlo opět také v Praze,“ uvádí k aktuálním statistikám Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS./p>

Nejvyšší nárůst podílu osob v prodlení na celkovém počtu dospělých obyvatel zaznamenalo sdružení SOLUS překvapivě v hlavním městě Praha – ke konci 2. čtvrtletí 2012 zde bylo v prodlení s úhradou svých závazků sice podprůměrných 6,55 % obyvatel starších 18 let, avšak ve srovnání s 1. čtvrtletím činil nárůst 0,14 procentního bodu a byl tak nejvyšší v celé České republice. Další zhoršení situace v oblasti schopnosti splácet své závazky zaznamenalo sdružení SOLUS také v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde není schopno dostát svým závazkům řádově čtrnáct dospělých obyvatel ze sta.

 

Podíl počtu osob se závazkem po splatnosti v negativním registru SOLUS na celkovém počtu obyvatel ve věku 18 let a více v jednotlivých krajích.

 

„Aktuální zlepšení statistik negativního registru SOLUS je nutné brát s určitou rezervou. S ohledem na budoucí vývoj ekonomické situace v ČR a rozšiřující se základnu společností, které do registru přispívají svými údaji, není bohužel možné vyloučit i opětovné zhoršení statistik již v dalších měsících. V rámci celkového pohledu na ekonomickou situaci jednotlivých občanů je však důležité také nezapomínat na sektor méně seriózních poskytovatelů půjček, kteří nevyužívají žádné informační registry a úvěrují bohužel osoby, které již dnes nejsou schopny své závazky u členů sdružení SOLUS platit,“ dodává Jan Stopka.

Sdružení SOLUS sdružuje 39 společností. Je mezi nimi 17 nebankovních finančních institucí, 12 bank, 3 stavební spořitelny, 4 telekomunikační operátoři, 2 energetické společnosti a 1 velkoobchodní řetězec. Díky různorodosti členské základny poskytují registry SOLUS unikátní informace napříč různými ekonomickými sektory, díky kterým se daří efektivně bránit negativnímu zvyšování finanční zátěže u osob, které již dnes nejsou schopny své závazky plnit.